
Živé mapy ročníku
Reálné počasí vegetační sezóny den po dni (ERA5) — přehrávané nad mapou, čtené očima vinaře. Pauillac zdarma; všechny apelace a historie pro členy Collector.
posuňte do stran
posuňte do stran
Celé Bordeaux na jedné mapě
Skutečné hranice apelací, Gironde, Garonna i Dordogne — a každé château, které jsme kdy degustovali. Kliknutím na apelaci se nahoře načte její živá mapa.
posuňte do stran
Legenda · château s degustacemi
Model přístupu
Hranice: obrysy kmenových obcí apelací (IGN), zjednodušeno — parcelová delimitace INAO je jemnější. Řeky zakresleny podle břehů, orientačně. Polohy château orientační.
Slovníček terroir
Osm pojmů, na kterých mapové vrstvy stojí — estuár, štěrky, jména v krajině. Psáno z našich cest a ze zdrojů jednotlivých vrstev; plné čtení po apelacích najdete v mapách výše.
Estuár Gironde
Společné ústí Garonny a Dordogne je největší estuár západní Evropy — 75 km dlouhý trychtýř, kde se dvakrát denně převaluje příliv. Obrovská masa vody funguje jako termální setrvačník: v dubnu chrání pučící révu před mrazem, v září tlumí výkyvy před sklizní. Proto se v Médocu říká, že „velké víno dělají vinice, které vidí řeku“ — Latour, Montrose i Sociando-Mallet stojí na břehu.
Palus
Estuarní jíly na samém břehu — mladé, těžké, vlhké naplaveniny (na geologické mapě „argile des Mattes“). Réva tu roste bujně, ale víno vychází řídké, a tak parcelová delimitace AOC palus vylučuje: dnes tu potkáte pastviny a kukuřici pár set metrů od milionových vinic. V 18. století se přitom „vins de palus“ vyvážely jako žádané zboží — historie umí být ironická.
Štěrkové terasy (Dubreuilh 1976)
V pleistocénu řeky opakovaně ukládaly a prořezávaly štěrkové nánosy z Pyrenejí a Massif Central — vzniklo „schodiště“ teras, které geolog Jacques Dubreuilh utřídil do typů 1–6: čím starší terasa, tím výš leží. Pro Cabernet jsou zlaté střední typy: hluboké, propustné, živinami chudé štěrky nutí révu koření metry hluboko a rodit malé, koncentrované bobule. Ve vrstvě Terasy je vidíte pod každou apelací.
Croupes
Štěrkové pahorky, do kterých eroze rozřezala terasy — mikroreliéf Médocu. Pár metrů převýšení rozhoduje: temeno croupe odvádí vodu, prohřívá se a dozrává dřív, úžlabí zůstává chladné a mokré. Lafite, Mouton i Pontet-Canet sedí každý na své croupe — a vrstva Reliéf je ukazuje na reálném výškovém modelu.
Würmské náplavy a holocenní nivy
Nejmladší usazeniny — štěrkopísky poslední doby ledové („würm“, dnes přesněji weichsel) a nivy uložené za posledních deset tisíc let podél potoků. Leží nízko, drží vlhkost a mrazový vzduch, proto po nich velké apelace jen opatrně našlapují. Když ve vrstvě Terasy vidíte zelenkavé a modravé pruhy mezi zlatými štěrky, čtete přesně tohle.
Tratě (lieux-dits)
Historické pojmenované polohy z katastru — Bages, Batailley, Anseillan, Carruades… Jména stará staletí, podle kterých se dodnes křtí druhá vína i parcelové cuvée: Lynch-Bages nese jméno osady Bages, Carruades de Lafite plató des Carruades. Ve vrstvě Tratě jich najdete až 150 na apelaci; najetím myší se ukáže jméno.
Delimitace INAO
Apelace není celá obec: INAO parcelu po parcele vymezuje, kde smí réva nést dané AOC. Zlatá plocha ve vrstvě Tratě je právě tato parcelová delimitace — proto má díry (palus, lesy, vsi) a proto pár vinic Pauillacu leží i za hranicí kmenové obce. Zákres je informativní; právně závazné plány leží na obcích a u INAO.
Jalles
Odvodňovací potoky a kanály protkávající Médoc — Jalle du Breuil dělí Lafite od Cos d'Estournel a s ním Pauillac od Saint-Estèphe. Za jejich sítí stojí holandští inženýři 17. století, kteří bažinatý Médoc vysušili; teprve pak mohly croupes ukázat, co umí. Hranice apelací dodnes často kopírují právě jalles.
Redakční obsah bordeaux.guru. Geologie dle Dubreuilha (1976) / BRGM; tratě z katastru Etalab; delimitace INAO (informativní).